V poslední době mi přijde, že svět se dělí na lidi, co česnek zbožňují a ty, kterým nesmí přijít do cesty, resp. na talíř. S mužem rádi a často zveme přátelé k nám domů na obědy, večeře a ochutnávky. Zkrátka při návštěvách a setkáních hraje jídlo důležitou (avšak ne hlavní či jedinou) roli. Rádi vymýšlíme, čím tentokrát překvapíme, co je naše poslední novinka, co jsme už dlouho nevařli či zda jsme na nějaký osvědčený a lahodný recept nezapomněli.
 
Poslední dobou se nám několikrát stalo, že jsme se zasekli na téměř neřešitelném problému – někteří naši přátelé nejedí česnek. Miluji Francii a miluji francouzský přístup k jídlu a vaření (francouzský nacionalismus nechme stranou, v jejich případě jsem ochotna to omluvit, protože podle mého názoru mají být na co pyšní a jsou to prostě Francouzi). A v naší domácnosti se česnekem rozhodně nešetří. Ale tchánovi si prostě nedovolím podstrčit jídlo, které já pokládám za skvostné (ať už třeba mleté maso s mandlemi, hřebíčkem a česnekovou omáčkou nebo obyčejnou česnekovou pomazánku) a jemu velmi zapáchá. Stejně tak nechci trápit dobrou kamarádku, která česnek prostě špatně tráví, nedělá jí dobře na žaludek. To vcelku beru za polehčující podmínku, ačkoli problem s tím – co nabídneme, to neřeší.

Na druhou stranu si člověk při přemýšlení, jak vynechat osvědčené hitovky a vyhnout se česneku, rozšíří obzory, musí zalistovat v kuchařce, brouzdat různými servery, anebo jen vzpomínat, co kde kdy jedl dobrého bez česneku. Přesto si s mužem často posteskneme, že ti chudáci, co nejedí česnek, přijdou o mnoho chutných zážitků. A upřímně, my přicházíme o slávu a uznání.

Kamarádka, která nejí maso, nám take připravila mnoho dumání nad tím, co připravit, ale bereme ji na milost, protože česnek má ráda. A jak jste na tom vy?