Oslavte letošní masopust tradičně: Dopřejte si jitrnici, jelita nebo smažené koblížky
Masopust – čas rozpustilých maškar, venkovských tancovaček, zpěvu, zabijaček a s nimi spojeného popíjení a hodování. Únor byl pro naše předky obdobím veselosti a hojnosti před zahájením čtyřicetidenního jarního bezmasého půstu.
Masopust je třídenní lidový (křesťanský) svátek. Slaví se ve dnech předcházejících Popeleční středě – tou začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. Protože datum Velikonoc je pohyblivé, je pohyblivý i termín masopustu.
Pro naše předky to bylo nejšťastnější období v roce, plné dobrého jídla, masek a veselí. Na královském dvoře se konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnicích vepřové hody. Těm, kdo se slávy neúčastnili, se posílala bohatá výslužka – kdysi na Moravě zvaná šperky a v Čechách zabijačka.
- Masopustní výslužka většinou obsahovala huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky.
Vepřová se zelím na Tučný čtvrtek
Generálkou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný Tučný čtvrtek. K obědu se servírovala vepřová pečeně se zelím a knedlíky. Hlavní zábava ale začínala o masopustní neděli. Oběd byl bohatý, ale netrval příliš dlouho, protože se všichni chystali k muzice. Tancovalo se v hospodě anebo na návsi, a to až do rána.
- Vyvrcholením masopustu bylo úterý. Toho dne procházely vesnicemi maškarní průvody, hrála se masopustní divadelní představení.
- Masky – v žádném průvodu nesměl chybět medvěd, případně medvěd vedený medvědářem – dostaly všude pohoštění: koblihy, a především pálenku a pivo.
- Téměř všude končila masopustní zábava přesně o půlnoci a pak následoval čtyřicetidenní půst. Na Popeleční středu se ještě ráno jedly mastné rohlíky s kávou, oběd však už byl postní – podávala se čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.
Nebojte se zabijačky
„Nepředstavujte si ovšem masopust jako bohapusté přejídání. Byla to sláva a maso ze zabijačky se zužitkovalo do posledního kousku, udilo se a nakládalo i na pozdější období a do zásob, stejně jako sádlo a škvarky,“ říká Iva Málková, zakladatelka společnosti STOB. Připomíná také, že lidé se tehdy víc hýbali. „Půst pak nebyl hladověním, ale obdobím bez masa, během něhož lidé jedli tak, jak bychom měli jíst i my teď, vyváženě,“ doplňuje Iva Málková.
