Jsou všestranné, chutné, zdravé a existují tu s námi od nepaměti. Ale v dnešní době, plné moderních superpotravin, se na ně možná trošku zapomíná. O kom je řeč? O původních druzích pšenice. Pojďte (znovu) objevit ty nejlepší!
Pšenice jednozrnka
Neboli triticum monococcum, kterou pěstovali už 7 tisíc let před naším letopočtem.
- Jedná se o úplně nejstarší druh pšenice, která zůstala až dodnes nešlechtěná.
- Nasládlá chuť a prapůvodní složení, bohaté na bílkoviny, vlákninu, vitamíny a minerály, z ní činí lehce stravitelnou a výživnou potravinu.
- Opláchnutou jednozrnku přes noc namočte a druhý den uvařte v osolené vodě v poměru 1 díl zrn na 2 díly vody.
- Po 30 minutách vaření bude křupavá a ideální do salátu, pilafu, rizota nebo do polévky.
- Po 60 minutách se zrno rozvaří a skvěle padne do pomazánek, karbanátků a zapečených nákypů.
- Jednozrnku si také můžete jednoduše umlít na mouku, která je vynikající jak na domácí chléb a lívance, tak na nekynuté sušenky a jiné placky. Stačí vám domácí obilný mlýnek a trocha trpělivosti!
Pšenice dvouzrnka
Zkřížením jednozrnky a trávy s názvem mnohoštět špaldovitý (aegilops speltoides) vznikla pšenice dvouzrnka (triticum dicoccoides), která je spojována s počátkem primitivního zemědělství.
- Na území České republiky se pěstovala v Malých a Bílých Karpatech, kde jí přezdívali rýž.
- Podlouhlá zrnka obsahují až 20 % proteinu, zinek, hořčík, vápník, fosfor a vitamíny A, C a skupiny B.
- Přispívá ke snižování hladiny cholesterolu v krvi a díky snadné stravitelnosti příznivě ovlivňuje trávicí trakt.
- Připravuje se stejně jako pšenice jednozrnka a její využití je také podobné.
- Ale pozor, dvouzrnka nemá moc dobré kynoucí vlastnosti, proto ji použijte spíše na nekynuté pečivo jako jsou nejrůznější chlebové placky, sušenky a krekry.
Kamut
Dalším prapůvodním druhem pšenice je kamut neboli khorasanská pšenice, jejíž zrno bylo nalezeno už v egyptských faraonských hrobkách. Odtud také pochází její přezdívka – pšenice faraonů.
- Zrno kamutu je dvakrát větší než zrno klasické pšenice a má plnou oříškovo-máslovou chuť.
- Název Kamut je registrovaná značka, díky které nedochází k jeho křížení ani žádným jiným genetickým úpravám.
- Kromě vysokého podílu bílkovin, vlákniny, vitamínů B, E, zinku, selenu a hořčíku obsahuje také všechny esenciální aminokyseliny, což z něj činí kompletní protein.
- Kamutová zrna stačí opláchnout a vařit ve vodě asi 30 minut do změknutí (v poměru 1 díl Kamutu na 2 díly vody).
- Celé zrno se hodí jako příloha, do salátů, polévek, snídaňových kaší či bezmasých karbanátků. Chléb z kamutové mouky vás nadchne zlatou barvou a lahodnou máslovou chutí.
Špalda
Tento druh rozpadavé pšenice, celým jménem pšenice špalda, pěstovali v Evropě už před 8000 lety.
- V českých zemích se jí v minulosti říkalo samopše.
- Je odolná vůči nejrůznějším chorobám, škůdcům, ale i nepříznivému počasí, proto se většinou pěstuje v podmínkách ekologického zemědělství.
- Díky vysokému podílu vlákniny působí blahodárně na trávicí soustavu.
- Při pečení nejrůznějších koláčů a buchet zkuste nahradit ⅓ běžné mouky tou špaldovou. Pečivo získá nejen oříškovou chuť, ale také extra porci vlákniny, niacinu, fosforu, manganu, hořčíku, zinku i železa.
- Opražená a umletá špalda se používá jako náhražka kávy, což ocení zejména těhotné nebo kojící ženy.
- Špaldu propláchněte a přes noc namočte do vody. Druhý den opět propláchněte a vařte (v poměru 1:2) cca 40 minut až do změknutí. Takto uvařená zrnka můžete použít třeba do tzv. špaldota, alternativy klasického rizota.
Staré druhy pšenice obecně obsahují méně lepku než klasická pšenice, proto mohou být vhodné pro lidi s určitou mírou intolerance na lepek. Pokud však trpíte celiakií, pšenici zcela vynechte a zaměřte se na její bezlepkové alternativy, jako jsou jáhly, amarant, čirok nebo kukuřice.
