Modré zóny jsou oblasti na naší planetě, v nichž se místní lidé statisticky dožívají nejdelšího věku na světě. A nejen to, méně trpí civilizačními chorobami a i na sklonku života jsou poměrně fit. Co mají společného lidé z Okinawy, Sardinie, Ikarie, Loma Lindy a Nicoyi? Odpověď na otázku přináší nový dokument od streamovací platformy Netflix.
Lidé se snaží najít lék na nesmrtelnost nebo věčné mládí od nepaměti, ale ani jedno není možné. Opravdu dlouhé stáří nezní sice příliš lákavě, ale to proto, že si každý představí nemoci s ním spojené. Co když byste ale podzim života mohli prožít v plné síle?
Japonský ostrov Okinawa, středozemní ostrov Sardinie, řecký ostrov v egejském moři Ikarie, město v Kalifornii Loma Linda a kostarický poloostrov Kostariky Nicoya, jsou místa, kde se nachází největší koncentrace stoletých lidí na světě. Důchodce sešlé neduhy bez chuti žít tady ale nečekejte.
Jaktože někde žijí lidé déle?
Moderátorem dokumentární série Live to 100 (Dožít se stovky) je Dan Buettener, dlouholetý člen výzkumného týmu National Geographic, autor mnoha bestsellerů a držitel Guinnesova rekordu za vytrvalostní cyklistiku. Jeho dalším koníčkem je výzkum dlouhověkosti, v roce 2003 přišel s tzv. teorií modrých zón.
- Jako modré zóny označil Dan Buettener pět míst na světě, kde se podle statistik lidé dožívají nejvyššího věku. V roce 2008 o tomto fenoménu napsal knihu, která se stala bestsellerem.
- Vedle toho, že se v modrých zónách dožívají lidé vysokého věku, také méně trpí kardiovaskulárními nemocemi, cukrovkou, demencí a dalšími civilizačními chorobami.
V dokumentu Live to 100 od Netflixu se znovu ponořuje do tajemství pěti zón, které na první pohled nemají nic společného, aby i ostatním přinesl inspiraci, jak žít, abe se ve zdraví dožili vysokého věku. Dan Buettener se v každé zóně setkává s místními, povídá si s nimi, odhaluje tajemství jejich jídelníčku, fyzických aktivit i kulturních zvyků.
Důvod vstát z postele
Buettener postupně odhaluje, že lidé v každé z oblastí podporují svou vitalitu specifickými způsoby, které se v určitých bodech protínají. Z čehož vyvozuje, že právě v nich tkví tajemství dlouhověkosti.
- Jde o komplexní stravu plnou antioxidantů, pravidelný pohyb a denní rituály.
Lidé z modrých zón spojuje pěší chůze, práce na zahradách nebo dlouhodobá fyzická aktivita. Mezi jejich denní rituály, které jim pomáhají udržet si pozitivní mysl patří setkávání se s přáteli, tanec, zpěv, odpočinek, modlení, zkrátka každý den mají důvod vstát z postele.
Rostlinná strana hraje prim
Co se výživy týče, jedí lidé z modrých zón spíše rostlinnou stravu, potřebné bílkoviny čerpají z luštěnin. Nemusíte se ale bát, že bychom vám tímto výčtem prozradili to nejdůležitější. Nejzajímavější jsou totiž detaily, které vycházejí z kontextu daného místa.
- Jí se, co zrovna v dané oblasti roste. Jinde je přirozenou součástí stravovacích návyků víra a s ní spojené zdravé návyky. V další zemi je podstatný vztah mladších generací ke starším lidem.
Závěr dokumentu je hořkosladký. Na jednu stranu se stávající modré zóny stále zmenšují, a to pravděpodobně v důsledku odlišných návyků mladších generací, které zjednodušeně řečeno preferují fastfood před domácí stravou a lokálními surovinami.
Na druhou se daří první pokusy budovat nové, ať už uměle, v rámci amerického projektu Blue Zones ve městě Albert Lea nebo jako vedlejší produkt celkové snahy o revitalizaci prostředí, jako je to třeba v Singapuru.
I přes to, že nejste obézní Američan, na něž je apel dokumentu směřování především, můžete z vyprávění vitálních seniorů načerpat spoustu inspirace. Nebo sérií sledujte jen jako cestopis, záběry přírody a domácích kuchyní vám možná život neprodlouží, ale rozhodně se u nich skvěle zrelaxujete.
